Nebesa zrodila sto sáhů vysoký strom

Poražen dal by předlouhý kmen

Škoda že skvělý materiál na krovy domu

Je v skrytém údolí promarněn

Zrál celé věky, jádro má pevné

Kůra opadala, jak čas uplýval

Kdo dřevu rozumí, jednou ho vezme

Aby z něj podpěru v stáji udělal